na Blog.cz

Jen tak, z nudy...:)

Wilson/House

Nemám dost energie na nějaký rozepisování se:)...Jen takové útržky...

No, prostě jen taková podivnost, odpovídající mé náladě...

Hm, víte, slash je strašná věc. Celý prázdniny na něj ani nepomyslíte a pak, nad sešitem dějepisu, se nemůžete zbavit představy, jak spolu House s Wilsonem snídají. Teda, ne že bych se těm představám až zas tak bránila...:)

Chci vás poprosit-vemte v potaz, že tohle je moje první povídka po strašně dlouhé době, navíc jsem hrozně unavená si to po sobě přečíst a jsou to nejspíš samý žblepty, ale... bavilo mě to. Nejspíš si povšimnete, že to má jakýsi otevřený konec-nedávám moc naděje tomu, že bych se odhodlala pokračovat, ale třeba... no, jinak by ta povídka vůbec nedávala smysl. Totiž-už mlčím:))). Dobrou noc...

Tohle je... no, vůbec jsem nevěděla, jestli to sem dát nebo ne, ale nakonec jsem usoudila, že jsem sem opravdu dlouho nic nepřidala, takže tohle asi budete muset přežít:). Já jsem se zamilovala do dob krále Artuše. A vůbec mám ráda rytíře a takovýhle poblázněný idealisty, jak jste si už ostatně mohli všimnout:).. Takže-asi tomhle nebude rozumět ten, kdo nečetl knihu Kouzelník Merlin... No, vysvětlím vám to takhle-představte si ideálního krále. Stará se o svůj lid a všichni k němu mají respekt, odstup-takže se musí cítit hrozně všem odcizený...navíc je tu břemeno zodpovědnosti a vůbec všechny tyhle věci... ideální prostředí pro slash, co říkáte?:)...

Ahoj:),

tak, po dlouhé době jsem tu zas:).

Nejsem si jistá, jestli je to úplně srozumitelný. No, ale přinejmenší to můžu vyzkoušet:).

Tohle bude zase jedna z těch povídka, co je víc o mých problémech, než o jejich. Tedy-je to jen takový rozhovor mezi Moonym a Siriem. Asi je tady dělám horší, než doopravdy jsou... ačkoli, jak se to vezme. No, ten název-kolikrát mám ještě říkat, že nemám talent na názvy? Myslím, že brzo začnu povídky číslovat, místo nějakých názvů:).

PS:taky milujete tohohle neohleduplnýho Siria?:)

A věnuju to Rael-snad pochopí proč:)...

Trochu hloupost z dlouhé chvíle...bez děje, smyslu, významu... (Nepřipomínají vám ty země něco?:))

Stejná postava z jiného pohledu... Víc mě to bavilo z toho "špatnýho" pohledu, tohle je takový... možná spravedlivější-jsem zkrátka radši nespravedlivá:))...

Já nevím, no...:)... je to takový roztahaný a nemá to moc děj, ale já mám ráda tu postavu-jo, chci říct, jména si nevšímejte, ale nelíbí se vám jméno Vilém?:)... (to bude tím Máchou!)

No, tohle bude premiéra-poprvé jsem napsala slash, co není S/R-teda, aspoň myslím:). Takže-toto jest House/Wilson:). No, kdybych nevěděla, že slash si chtějí vždy přečíst jen ti největší zvrhlíci, kteří nedbají na upozornění a nedbale porušují mravní zákony této země, jistě bych napsala, nečtěte to, jestli vám nebylo osmnáct-ale já jsem osoba velmi prozíravá a tak to nenapíšu:)... Místo toho napíšu varování, že je to psáno místo toho, abych se šprtala asi tisíc předmětů-taky se vám stává, že když se máte učit, napadá vás tisíc jinejch a především důležitějších věcí, co byste měli dělat? Já jsem před čtvrtletkou z matiky vždycky nejvíc kreativní-o tom svědčí hlavně ty čmárnice v mýms sešitu:)...No, abych se přestala vykecávat(snad tyhle věci nikdo nečte)-tady to je:

No, podlouhé době první slash:). Doufám, že ne poslední:)))... Ono je to trochu asi bez nějakého smyslu-ale já v tuhle dobu vidím smysl naprosto ve všem:)... Chtěla bych to věnovat Rael, protože to ona mě tak pěkně rozslashovala, za což ji budu navěky vděčná:)... No-znáte pohádku Ať žijí duchové? To byla má oblíbená, když jsem byla ještě tákhle malá. To jen ta věc s tou taškou:)... Taky se tam vyskytují výjevy z mých snů, tak se moc neděste:)... no a to je tak asi všechno, co jsem chtěla říct:)...

Netuším, kde se ve mně takhle v neděli večer bere tolik optimismu...